Jdi na obsah Jdi na menu
 


666 777

24. 9. 2008

Datum 6.6. 2006 (neboli 06.06.06) bylo mnoha lidmi interpretováno jako 666, tedy číslo šelmy či znamení bestie - zkrátka ono tajemné číslo 666. Bohužel, na otázku proč tomu tak je, většina lidí rozpačitě odpovídala, že "to" slyšeli v rozhlase, televizi či od známého. Setkal jsem se i s výrokem, že 6. června má narozeniny Satan. Takže ... jak tomu vlastně je? Číslo šelmy se zmiňuje ve 13. kapitole Zjevení svatého Jana, které je součástí Bible, přesněji řečeno Nového zákona. Většina rukopisů uvádí pod tímto názvem číslo 666. Existuje však i varianta, kdy je oním číslem šelmy číslo 616. Místo, kde je číslo šelmy zmiňováno, leží v posledním (osmnáctém) odstavci této kapitoly. Zjeveni svatého Jana je poslední knihou Nového zákona. Často bývá podle prvního řeckého slova Άποκάλυψις (čti apokalypsis - „zjevení, odhalení“) nazývána i Apokalypsa. Tento termín je však zavádějící, protože se jím dnes označuje celý literární žánr. který ovšem dostal své jméno právě podle prvního slova této knihy. Zjevení svatého Jana bývá označováno za nejproblematičtější a nejkontroverznější knihu Bible. Proto se mu také za téměř dva tisíce let existence dostalo nejrůznějších výkladů. Již sám název obsahující jméno Janovo zjevení je zavádějící. Kniha začíná slovy Άποκάλυψις Ίησοΰ Χριστοΰ, tedy Zjevení Ježíše Krista (které mu dal Bůh, aby ukázal svým služebníkům…). Jan je jen vidoucím, prorokem, který toto zjevení („Ježíšovo“ nebo „o Ježíši“) napsal. Původní text Zjevení svatého Jana je, jako ostatní knihy Nového zákona, psán řecky. Řečtina je však na mnoha místech chybná; jednak pro mnoho hebraismů, jednak i úmyslně, neboť autor se snaží jejich prostřednictvím o sugestivnější vyjádření svých myšlenek (násilné nominativy namísto povinných genitivů apod.). Kniha bývá datována do konce prvního století po Kristu. Autor sám sebe označuje jako Jan , který se ocitl na ostrově Patmos kvůli svědectví Ježíše Krista. Zda se jednalo o vězení kvůli jeho víře, nebo o jeho misijní cestu, není zřejmé. Jan prezentuje celý spis jako jedno velké zjevení, kterého se mu dostalo v den PáněPatmos. Po krátkém popisu úvodních obrazů dostává Jan příkaz napsat sedm listů sedmi různým církvím v Malé Asii: do Efezu, Smyrny, Pergama, Thyatir, Sard, Filadelfie a Laodikaje. Zda se jedná o skutečné nebo fiktivní dopisy, se opět vedou spory. Poté následují již jen nové a nové obrazy, které znázorňují různé události. Vykladači se různí v tom, jak tyto obrazy chápat. Jisté je, že celé Zjevení svatého Jana je hluboce inspirováno Starým zákonem.- i když z něj v Janově textu nenajdete jediný přímý citát. Dá se říci, že celé dílo je jakýmsi kompilátem parafrází a starozákonních motivů a dějových obrazů. (vykládá se obvykle jako neděle, ale podle některých pramenů mohlo jít o sobotu) na ostrově Známými obrazy jsou např. čtyři jezdci (kap. 6), 144 000 spravedlivých vykoupených (7. kap.), dva svědkové, kteří jsou zabiti a pak vstanou z mrtvých (kap. 11), žena oděná sluncem a ohrožená drakem, který chce pohltit dítě, které má porodit (kap. 12), dravé šelmy vládnoucí světu, odsouzení nevěstky opité krví mučedníků, pád Babylonu (kap. 17-18), Beránkova svatba (kap. 19), tisíciletá říše Kristova (kap. 20), nebeský Jeruzalém (kap. 21-22). Zde by bylo vhodné zdůraznit, že číslo šelmy 666, zmiňované v (kap. 13), není prezentováno jako číslo Antikrista -- o něm se v textu vůbec nikde nehovoří! Podívejme se, jak 13. kapitola Zjevení svatého Jana zní v dnes běžném překladu Bible. Zjevení Janovo, 13. kapitola 1.Tu jsem viděl, jak se z moře vynořila dravá šelma o deseti rozích a sedmi hlavách; na těch rozích deset královských korun a na hlavách jména urážející Boha. 2.Ta šelma, kterou jsem viděl, byla jako levhart, její nohy jako tlapy medvěda a její tlama jako tlama lví. A drak jí dal svou sílu i trůn i velikou moc. 3.Jedna z jejích hlav vypadala jako smrtelně raněná, ale ta rána se zahojila. A celá země v obdivu šla za tou šelmou; 4.klekali před drakem, protože dal té šelmě svou moc, a klekali také před šelmou a volali: 'Kdo se může rovnat té dravé šelmě, kdo se odváží s ní bojovat?' 5.A bylo jí dáno, aby mluvila pyšně a rouhavě a měla moc po čtyřicet dva měsíce. 6.A tak otevřela ústa a rouhala se Bohu, jeho jménu i jeho příbytku, všem, kdo přebývají v nebi. 7.A bylo jí dáno, aby vedla válku proti svatým a aby nad nimi zvítězila. Dostala moc nad každým kmenem, národem, jazykem i rasou; 8.budou před ní klekat všichni obyvatelé země, jejichž jména nejsou od stvoření světa zapsána v knize života, v knize toho zabitého Beránka. 9.Kdo má uši, slyš! 10.Kdo má jít do zajetí, půjde do zajetí. Kdo má zemřít mečem, musí mečem zemřít. Teď musí Boží lid osvědčit trpělivost a víru. 11.Vtom jsem viděl jinou šelmu, jak vyvstala ze země: měla dva rohy jako beránek, ale mluvila jako drak. 12.Z pověření té první šelmy vykonává veškerou její moc. Nutí zemi a její obyvatele, aby klekali před první šelmou, které se zahojila její smrtelná rána. 13.A činí veliká znamení, dokonce i oheň z nebe nechá před zraky lidí sestoupit na zem. 14.Bylo jí dáno dělat znamení ke cti první šelmy a svádět jimi obyvatele země; rozkazuje obyvatelům země, aby postavili sochu té šelmě, která byla smrtelně zraněna mečem, a přece zůstala naživu. 15.Je jí dáno, aby do sochy té šelmy vdechla život, takže ta socha mluvila a vydala rozkaz, že zemřou všichni, kdo před ní nepokleknou. 16.A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, 17.aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména. 18.To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest. Tatáž kapitola v Kralické bibli z roku 1613 Nedalo mi, abych tentýž text nepřidal ještě jednou - tentokráte podle 1. vydání Kralické bible z roku 1613. Nádherná čeština .... 1.I viděl jsem šelmu vystupující z moře, kteráž měla sedm hlav a deset rohů. A na rozích jejích deset korun, a na hlavách jejích jméno rouhání 2.Byla pak šelma ta, kterouž jsem viděl, podobná pardovi, a nohy její jako nedvědí, a ústa její jako ústa lvová. I dal jí drak sílu svou, a trůn svůj, a moc velikou. 3.A viděl jsem, ano jedna z hlav jejích jako zbitá byla až na smrt, ale rána její smrtelná uzdravena jest. Tedy divivši se všecka země, šla za tou šelmou. 4.A klaněli se drakovi, kterýž dal moc šelmě; a klaněli se šelmě, řkouce: Kdo jest podobný té šelmě? Kdo bude moci bojovati s ní? 5.I dána jsou jí ústa mluvící veliké věci a rouhání, a dána jí moc vládnouti za čtyřidceti a dva měsíce. 6.Protož otevřela ústa svá k rouhání se Bohu, aby se rouhala jménu jeho, i stánku jeho, i těm, kteříž přebývají na nebi. 7.Dáno jí i bojovati s svatými a přemáhati je; a dána jí moc nad všelikým pokolením, nad rozličným jazykem, i nad národem. 8.Protož klaněti se jí budou všickni, kteříž přebývají na zemi, jichžto jména nejsou napsaná v knihách života Beránka, toho zabitého od počátku světa. 9.Má-li kdo uši, slyš 10.Jestliže kdo do vězení povede, do vězení půjde; zabije-li kdo mečem, musí mečem zabit býti. Zdeť jest trpělivost a víra svatých. 11.Potom viděl jsem jinou šelmu vystupující z země, a měla dva rohy, podobné rohům Beránkovým, ale mluvila jako drak. 12.Kterážto všecku moc první šelmy provozuje před tváří její; a působí to, že země i ti, kteříž přebývají na ní, klanějí se šelmě té první, jejížto rána smrtelná uzdravena byla. 13.A činí divy veliké, takže i ohni rozkazuje stupovati s nebe na zem před obličejem mnohých lidí. 14.A svodí ty, jenž přebývají na zemi, těmi divy, kteréžto dáno jí činiti před obličejem šelmy, říkající obyvatelům země, aby udělali obraz šelmě, kteráž měla ránu od meče, a ožila zase. 15.I dáno jí, aby dáti mohla ducha tomu obrazu šelmy, aby i mluvil obraz šelmy, a aby to způsobila, kteřížkoli neklaněli by se obrazu šelmy, aby byli zmordováni. 16.A rozkazuje všechněm, malým i velikým, bohatým i chudým, svobodným i v službu podrobeným, aby měli znamení na pravé ruce své, aneb na čelích svých, 17.A aby žádný nemohl kupovati ani prodávati, než ten, kdož má znamení aneb jméno té šelmy, anebo počet jména jejího. 18.Tuť jest moudrost. Kdo má rozum, sečtiž počet šelmy. Nebo jest počet člověka, a jestiť počet ten šest set šedesáte a šest. Výklad 13. kapitoly Zjevení Janova Třináctá kapitoly knihy Zjevení svatého Jana obsahuje vidění dvou šelem, které představují různá protivenství, které křesťany, kterým je spis adresován, potkají. První šelma vystupuje z moře a symbolika s ní spojená poukazuje na nastávající rozhodující boj mezi Bohem a satanem, jehož je šelma pozemskou představitelkou. Atributy sedmi rohů a deseti hlav mohou být odkazy na jména, která hrála úlohu v císařském kultu v římské říši. Klíčem k pochopení symboliky této postavy může být ve třetím odstavci zmínka o zahojené smrtelné ráně na jedné z hlav šelmy. Ta odkazuje na legendu o navracejícím se císaři Neronovi, který roku 68 spáchal sebevraždu. Podle legendy však skutečně nezemřel, ale uprchl k Parthům, aby se zakrátko vrátil v čele vojska a zaujal své dřívější mocenské postavení. Vzhledem k tomu, že Jan chce povzbudit křesťany své doby, je nejspíše tímto navrátivším se Neronem Domitianus, vládnoucí v době sepsání spisu. Cílem této mocnosti je podle v. 7 pronásledování křesťanů; věřící však může obstát pouze, je-li zapsán do Beránkovy knihy života. Výklad o šelmě je tedy nejspíše napomenutím pro křesťany v Malé Asii, že jejich bezvýchodná situace leží v Božích rukou – a na nich záleží, zda budou stát při Bohu a Kristu, nebo uznají totalitní nárok římské říše, představovaném uctíváním císaře jako boha. Ve druhé části kapitoly se vyskytuje druhá šelma, vystupující ze země. Ta může být na první pohled svým zjevem zaměnitelná s Beránkem (Kristem). Původ této šelmy však prozrazuje její řeč, která je podobná řeči dračí. Druhá šelma zcela slouží šelmě první. Tato šelma nepředstavuje dle všeho žádnou konkrétní postavu, ale má symbolizovat více lidí, kteří se zřejmě v Malé Asii zasazují o císařský kult a nutí obyvatelstvo, aby uctívalo císařovy sochy. Situace, kterou Zjevení svatého Jana popisuje, je podobná situaci židovského národa ve 2. století př. n. l. za Antiocha IV. Epifana a užívá se zde symboliky, kterou tehdejší situaci vyobrazovala kniha Daniel a další apokalyptická literatura. Lze tedy nalézt paralelu mezi absolutním požadavkem kultu ze strany Antiochovy a císařským kultem, který si vyžaduje celého člověka, proto lidé uctívající císaře musí na pravé ruce nebo na čele nosit cejch (míněno zde zřejmě symbolicky); toto znamení spočívá ve jménu šelmy a v čísle jejího jména. Poslední verš této kapitoly ukazuje hodnotu tohoto čísla.: To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest (Zj 13,18). Různé typy interpretací Výklady textu Zjevení svatého Jana jsou ovšem různorodé a můžeme je zhruba rozdělit do čtyř skupin: Préteristický výklad chápe „proroctví“ v Janově Zjevení jako výpovědi odrážející události své doby a Janovo očekávání. Obvykle se předpokládá, že Jan reaguje na těžkou situaci prvotních maloasijských křesťanů, kteří byli v té době zvlášť pronásledováni pro svou víru, a snaží se je utěšit a posílit vizí, že Beránek (tj. Kristus), který je vykoupil svou krví, jim dá za odměnu věčný život a vládu ve svém království. [editovat] Historicistický výklad chápe proroctví jako popis událostí, z hlediska Janova budoucích, od Kristovy smrti nebo od nástupu křesťanství v římské říši až do konce světa. Popisují tedy běh dějin světa a církve. Historicisté se tedy snaží objevit to místo v průběhu Zjevení, kde se dnešní doba právě nachází. Ztotožňují přitom různé obrazy ze Zjevení s konkrétními událostmi v dějinách. Podle futuristického výkladu jsou v textu popisovány výlučně nebo ve velké míře události, které nastanou na konci časů. Většinou jsou to exegeté s pesimistickým náhledem na svět a předvídají blížící se konec světa plný utrpění a násilí, kdy Bůh ztrestá hříšné lidstvo za všechny jeho hříchy, ale zachrání přitom malou hrstku věrných. Podle idealistického výkladu jsou informace interpretovány jako popis a vyjádření toho, že Kristus vládne dějinám. Zjevení popisuje „mechanismus dějin“, jak funguje svět a jak se vůči němu staví Kristus (a tedy Bůh); a jak se ke světu a k jeho dějinám má postavit křesťan. Kromě těchto nejobvyklejších výkladů existují samozřejmě výklady další. Mimo jiné sem patří i jedny z nejstarších výkladů, např. Órigenův postoj ke Zjevení. Órigenés používal text Zjevení svatého Jana jako pramen pro christologii a další aspekty svého učení, nechápal je ve smyslu popisu dějin či dějinných událostí. Zjevení svatého Jana bývá dnes také chápáno jako univerzální poselství o teologii dějin, jimž vládne Kristus, a o strukturách zla, které vystupuje proti křesťanům a jako předpověď budoucích (z Janova hlediska) událostí. Jaká je doopravdy hodnota čísla šelmy? Kritická vydání Nového zákona považují na základě stáří rukopisů za nejpravděpodobnější hodnotu čísla šelmy 666. Toto čtení nalezneme v nejvýznamnějších a nejstarších rukopisech, konkrétně v majuskulním kodexu alexandrijském ze 4. století a především velmi slavném papyrovém zlomku Chester Beatty III (P47) ze 3. století, stejně jako v dalších rukopisech a citacích u starověkých autorů, např. Ireneje z Lyonu, Hippolyta Římského, Órigena a dalších. Textové varianty jsou známy již více než 200 let a ani nové objevy z roku 2005, navazující na objev starověkých papyrů v Oxyrhynchu nevnášejí nic nového. Slovní vyjádření hodnoty 616 v textu Zj 13,18 uvádí pouze okrajové a pozdější rukopisy, codex Ephraemi receptus z 5. století uložený v pařížské knihovně, jeden z rukopisů Irenejových děl a nově též jeden z oxyrhynžských papyrů z období kolem roku 300. Jako další lze nalézt hodnotu 615, a to pouze v minuskulním rukopisu z 11. století. Výklad hodnoty čísla 666 Dnes nejčastěji přijímaným vysvětlením je výše zmíněný préteristický výklad, ve kterém je číslo symbolicky spojeno s určitou soudobou osobností - ukazuje na spojitost mezi šelmou z moře a císařem Domitianem. Většina odborníků se domnívá, že číslo 666 je součtem pohebrejštěného jména císaře Nerona, které se psalo נרון קסר, (Nerón Qesar); jednotlivé konsonanty dohromady tvoří číslo 666, pokud se od jména oddělí koncové ן, číselná hodnota jména je 616. Toto číslo se však podle zmiňované legendy o Neronově návratu nevztahuje přímo na něj, ale Domitiana. Důvodem, proč bylo jméno takto zašifrováno, byla zřejmě obrana před možným ohrožením křesťanů, pokud by se spis dostal někomu nepovolanému do ruky. Číslo 6 je pak symbolicky vnímáno jako číslo nedokonalosti, neboť je umenšením ideálního čísla plnosti, sedmičky. Číslo 666 se v průběu dějin vykládalo a vykládá různě – tak třeba někteří středověcí exegeté a Martin Luther v protipapežské polemice toto číslo vztahovali na papeže, jehož označovali za antikrista. V dnešní době některé teorie spiknutí a okrajové skupiny či sekty zneužívají čísla 666 a jeho symboliky pro svou argumentaci, případně jako znamení konce světa, ačkoli tato argumentace bývá sama o sobě velmi pochybná a vědecky neudržitelná. Takto mohou např. horovat proti produktům, na jejichž čárovém kódu lze najít tři šestky, mohou se též pokoušet spojovat číslo se jménem konkrétních současných osob a tvrdit, že se jedná o antikristy. Některé interpretace se dále šíří podobně jako klepy, přestože je lze pokládat spíše za náhodu; tak například jméno Hitler dá dohromady 666, pokud „a“ počítáte jako 100, „b“ jako 101 atd. Pověrčiví lidé mohou mít z čísla 666 strach, podobně jako mají někteří strach z čísla 13. SATAN SATAN, dokonalá bytosť oplývajúca nekonečnou múdrosťou a dobrotou k tým ktorí, si to zaslúžia svojimi skutkami v pozemskom živote. Satan ako prvý povstal proti diktatúre boha a naviedol 1/3 anjelov na to aby sa k nemu pridali a odporovali bohovi. Boh ich potom potrestal za to, že ho zavrhli a zoslal ich na zem. Avšak to nebol koniec, Satan sa stal pánom zeme a ovládol ju a ovláda ju doteraz. Prišiel jeho čas!!! Satan meno označujúce "vládcu pekiel", najvyššia bytosť v hierarchii diablov , je odvodené z hebrejského "ha-satan", čo znamená protivník alebo, odporca. Rozumie sa tým odporca boha, ktorý viedol proti bohovi vzburu anjelov a bol s nimi zvrhnutý na zem, ktorej sa stal vládcom. Iným menom Satana je Lucifer , v Henochovej knihe je to anjel Samyasa. Satan je obrátené meno Jahveho. V Izajášovej knihe sa hovorí o Luciferovi ako o "hviezde lesku spadnutej priamo z neba". V tej istej knihe sa potom dozvieme že, pravé meno Satanove je Samael . Satanom sa podrobne zaoberal K.R.H Frick ktorý, uvádza že, negatívne meno dostal Satan až v 2 storočí pnl. Prvý krát nachádzame meno Satan v knihe Hiob: boží synovia predstúpili pred boha, medzi nimi aj Satan. Avšak tu Satan ešte nevystupuje ako "knieža temnoty" a boží odporca. Až v starom zákone sa mení Satan v bytosť protikladu boha. Slovo "Satan" má hebrejský pôvod a znamená to isté ako "odporca"; Grécky "Diabolos", Diabol, znamená to iste čo po hebrejsky Satan. V kresťanskom pojme znamená Satan Lucifer, čo je dôsledkom interpretácie cirkevnými otcami (kniha proroka Jesaji; Origenes; Eusebiius a ďalší): v stredoveku sú mena Lucifer a Satan-diabol synonymá. Lucifer získal povesť padlého anjela a taktiež charakter zlého démona. Iba stredovekí gnozisti ho charakterizovali ako "boha svetla". Satan ako vládca démonov má veľa pomocníkov, ako sú napríklad Marbuel, Belial, Mefistofeles atď.. Presne definuje podstatu satanizmu H. Biedermann ako "uctievanie proti božského princípu", ktoré vychádza z princípov dualizmu, prijatie principiálnej rovnosti boha a Diabla. G. Papini vyslovil tri tézy o satanizme alebo skôr o satanológii: 1; Satan je pôvodne bohom stvorený a potom od neho zavrhnutý anjel; podľa katolíckej cirkvi sa stal božím odporcom. 2; Satan je prvorodený syn boha, ktorý sa odvrátil od svojho otca, stal sa pozemským vládcom sveta a aj ľudí. Jeho priaznivci sa po pádu z nebies zmiešali z ľudskými ženami. 3; Satan je samosplodivý boh hmoty a vládca nad ľuďmi; ľudskej duše, pôvodne časť od boha od padlých anjelov, boli Satanom a jeho démonmi pripútaný k pozemským telám. Uctievanie Satana je satanizmus. Typickým znakom Satana a satanizmu je revolta proti konvencii a uvolnená hypersexualita, čo súvisí niekoľkými praobrazmi diabla: predovšetkým s mytologickou postavou sexom posadlého Pána, ktorý súvisí s postavou egyptského boha plodnosti, "mendelského kozla sabatu" ("kozla pána Dedetu", egyptského mesta nazývaného Rieka Mendes) a ktorý mal tiež rohy, chvost a nohy kozla. Totožnosť Pána a Diabla zdôraznil démonológ J. Bodin. Existuje určitý rozdiel medzi pojatiu Satana v Starom a Novom zákone: Až vplyvom pasizmu ja Satan ostro postavený oproti bohu a tento dualizmus je prehlbovaný v gnostických špekuláciách i kresťanskej stredovekej teológii. Ako personifikácia negatívneho astrálneho sveta vystupuje Satan ako Lucifer a tiež Večernica-Ahriman. Esoterne potom Satan označuje to čo je spoločné s astrálnym égregórum ľudských zlých vlastností a zvráteností. To zodpovedá tvrdeniu svätých otcov, ktorí vravia, že vraj Satan je nepriateľ ľudstva. Avšak oni sa modlia ako všetci kresťania! Pretože Satan, najvyššia bytosť nie je nepriateľom ľudstva, on nás ľudí nezavrhol a nevyhnal z raja na rozdiel od boha, ktorý vraj odpúšťa hriechy všetkým, ktorí svoje hriechy oľutovali. Podľa kresťanov vraj Satan zvádza ľudstvo z vývojovej cesty duchovnej. Avšak voči tomuto musím tiež protestovať. Satan nám ukazuje správnu cestu poznania. Satan nám otvára oči a ukazuje nám, aký je tento svet zvrátený a hnusný a nepoukazuje aby sme len tak nečinne sedeli vo svete fantázii odovzdaní hnilému bohovi, ktorý nás vraj spasí. V tomto zmysle je potom (duchovnej cesty) Satan - Samael stotožňovaný s hadom, ktorý zviedol Evu k prvému hriechu. Ochutnal ovocie poznania bez boha. U Arabov je Satan prezívaný Šejtan, Peržanov Ahriman, starý Rusovia mu hovorili "čort", Slovania "Ďás" alebo "Bés" (ďes, bjes) u nás sa nazýva čert alebo Diabol. Satanovu moc popisuje aj samá biblia, ktorá uvádza, že sám Ježiš Kristus bol Satanom pokúšaný a Satan mu sľuboval všetko (a za svoju hlúposť že sa nepodvolil samému Satanovi skapal na kríži), preto je tiež nazývaný "knieža tohto sveta". ÚVOD V dnesnom svete sa mozeme stretnut s roznymi nazormi na politiku, vesmir, vojny ale aj duchovny zivot. Vzniklo a stale vznika velke mnozstvo zhromazdeni, ktore ako "jedine" hlasaju pravu spasu, plne vyuzitie zivota a najzdravsi pohlad na cely svet okolo. Jednymi z nich su aj rozne kulty, s ktorymi Vas oboznamime v tejto praci, a sekty. Zamerne spominame ostatny termin - vela ludi nevie urcit rozdiel medzi kultom a sektou. Kult vychadza z nabozenskeho myslenia hlavnej viery, ale natolko prekruca a zahmlieva jej system, ze z nej vytvara cosi celkom ine, uplne odlisne od toho, z coho povodne vzisiel. No sekta sa aspon okrajovo podiela na zakladnej viere, z ktorej vzisla.   Obaja sme krestania - obaja mame vlastne nabozenske presvedcenie. A hadam aj kvoli tomu budeme mat na dalej uvedene zhromazdenia subjektivny pohlad. Chceme poukazat nielen na cinnost kultov, ale aj na rozdiely medzi nimi a krestanstvom. Na to, aby ste vaznost situacie uplne pochopili, je nutne, aby sa vas netykal ani jeden z nasledujucich pripadov: "Su dve rovnake a pritom opacne chyby, ktorych sa moze ludstvo dopustit v otazke existencie diablov. Jedna je neverit, ze jestvuju, zatial co druha je verit a prejavovat o nich prepiaty az nezdravy zaujem. Diabol sa tesi rovnako z oboch chyb a nadsene vita materialistu ci stupenca magie." METODIKA Tieto temy sme spracovali tak, aby boli cinnosti dalej uvedenych zhromazdeni porovnavane s krestanstvom, teda s nasim vyznanim. Poukazujeme nielen na konanie, ale aj na zlo, ktore sposobuju, a pritom sa tvaria neskodne. Poukazujeme na to, ako jednoducho sa dostavaju do zivota nic netusiacich ludi.  

1 SATANIZMUS Kult zahadny a temny, nasilny az brutalny. Zrodil sa davno - postupne sa vyvijal a stale sa vyvija. Opiera sa o vieru v zlo a v satana ako najvyssieho vladcu. Mnohi ludia sa dnes povazuju za takych civilizovanych, ze nie su vobec ochotni pripustit, ze by niekto mohol satana skutocne uctievat a sluzit mu. A obzvlast - pripady deti. V osemdesiatstranovej sprave zaoberajucej sa specifickymi obvineniami zo satanskeho obtazovania deti, vznesenymi proti istemu zariadeniu dennej starostlivosti, sa podla slov generalneho prokuratora Kalifornie stali pochybnosti zastupcov serifa o ich pravdivosti pricinou, ze zanedbali patranie po doplnujucich dokazoch. V dalsom pripade sa z radov detskych obeti zacali opakovane ozyvat tvrdenia o satanskych ritualoch a kanibalizme. Ich pribehy vyznievali bizarne a neuveritelne. Vysetrovatelia dospeli k usudku, ze ak deti vypovedaju o sexualnych zalezitostiach, o ktorych predtym nic nevedeli, a ak prichadzaju totozne spravy od deti, ktore sa navzajom nepoznaju a oddeluju ich velke vzdialenosti, musi byt na obvineniach z ritualneho satanskeho zneuzivania aspon stipka pravdy.  

1.1SATAN V tomto pripade sa budeme opierat o Bibliu, o Pismo svate. Neuvadza podrobnosti o satanovom povode. No od zaciatku sa opisuje ako bytost, ktora sa nezastavi pred nicim, aby mohla znicit Bohu svet a ludi, na ktorych mu tak neobycajne zalezi. Je vsak zname, ze pri stvoreni sveta Boh stvoril aj 3 anjelov - Michala, Gabriela a Lucifera. Michal bol bojovnikom, Gabriel poslom a Lucifer mal na starosti chvaly. No vo vlastnej pyche sa usiloval o Bozi tron a preto ho Boh vyhnal. Satan ma vela mien. Niektore opisuju jeho povahu alebo praktiky, vsetky sa vsak vztahuju na tu istu bytost, ktora je v opozicii voci Bohu a aktivne vystupuje v cinnostiach proti vsetkemu, co zaznava Boh.   1.Diabol (J 8,44) -grecke slovo, znamena "nasepkavac, ohovarac, nactiutrhac" -Adamovi a Eve nasepkal, ze zle pochopili Boha (1 M, 3, 1;4-5) -Bohu nasepkal, ze Job veri v Neho iba preto, lebo dostal Jeho pozehnanie (Job 1, 9-10; 2, 4-5) 2.Satan (Mt 12, 26) -hebrejske slovo, znamena "protivnik, odporca" -satan je znamy ako odporca Jezisa 3.Pokusitel (Mt 4, 3) -vyuziva predmety, ktore stvoril Boh - jablko v Edene 4.Otec lzi (J 8, 44) -klamanie je jeho podstatou, nedokaze hovorit pravdu 5.Belzebub (Mk 3, 22-23) -"pan much", "pan kopy hnoja" -tento termin sa pouzival ako vysmesna parodia mena kanaanskeho boha (2 K 2, 1), pokladaneho za predstavitela zla alebo je to meno filistinskeho boha, ktoreho Zidia pokladali za velmi zleho (2 Kr 1,2 -3); v Novom zakone sa toto meno stalo oznacenim pre satana 6.Belial (2 K 6, 15) -titul, ktory sa daval hociktorej zlej alebo bezboznej bytosti 7.Zlostnik (1 J 2,13) -hlavnych zamerom vsetkych biblickych odkazov je vykreslit obraz nepriatela ako najvyssieho tvorcu zla 8.Knieza sveta (J 14,30) - podla Biblie sa ludstvo postavilo proti Bohu a nepriatelovi, vodcovi bol prisudeny tento titul Samozrejme, ze je este mnoho dalsich titulov, ktorymi sa da vladca zla pomenovat, no vyssie uvedene patria medzi najznamejsie.  

1.2 DEMONI Su to zli duchovia, "vojaci" satana. Podobne, ako satan, boli povodne svate, no Boh ich odsudil na vecne zatratenie. Su skutocni, zivi a mocni. Biblia charakterizuje demonov takto: - su to duchovia (Ef 6, 12; Ef 2, 1-2) - je ich mnoho (Mk 5, 9; Mt 12, 43-45) - su mocni (1 Pt 5, 8; Ef 6,12) - veria v Boha (Jk 2, 19; Mt8, 29-31) - su chytracki (2 K 11, 3; Mt 4, 1 - 3; 2 Tim 2, 26) - su luhari (J 8, 44; 1 M 3) - su zli (Ef 6, 12; J 8, 44) - je im dovolene tulat sa a pokusat (Mt 12, 43-45; 1 Pt 5,8; Job 1,7) - su ich cele zastupy (Mt 12, 22-24; Mk 5, 9) - zaumienili si, ze znicia Bozie kralovstvo (L 22, 31; J 13,2; ...)  

1.3 ZAKAZANE PRAKTIKY Nasledujuci zoznam opisuje sposoby, ktorymi satan posobi skrze ludi, aby dosiahol svoje zamery. 1.Zaklinanie - praktizovanie prostriedkov magie, spocivajuce v ovplyvnovani prostrednictvom zariekani a zaklinadiel. Clovek, ktory praktizuje zaklinanie, sa vola "zaklinac". 2.Bosoractvo/ Magia/ Carodejnictvo/ Kuzelnictvo - praktika jednania so zlymi duchmi, vyuzivanie carodejnictva alebo magie, vyuzivanie energie ziskanej za pomoci alebo riadenia zlych duchov najma pre vestenie. 3.Vestenie/ Hadanie/ Vykladanie znameni - predpovedanie buducnosti, akt predpovedania udalosti, prorokovanie inym duchom ako Duchom svatym. 4.Nekromantia - komunikacia s mrtvymi, vyvolavanie duchov mrtvych za ucelom magickeho odhalenia buducnosti alebo ovplyvnenia chodu udalosti. 5.Zariekavanie - pocarovanie niekomu, obstaranie niecoho pomocou magie. 6.Hvezdarstvo/ Astrologia/ Pozorovanie oblohy - vestenie podla predpokladaneho vplyvu hviezd na ludske zalezitosti a pozemske udalosti podla ich poloh a aspektov.

1.4 VYSKYT SATANIZMU 1.4.1 STARA ZMLUVA Kanaanci, ktori obyvali zaslubenu zem pred prichodom Izraelitov, uctievali boha menom Baal. Sprevadzalo to obetovanie zvierat (Sud 6,25) a smilnenie (2 M 34,15). Tieto dve dolezite crty satanskych obradov pretrvali do dnesnych cias. 

1.4.2 NOVA ZMLUVA 1.Elymas - carodejnik a falosny prorok, nazyvany aj Barzejus (Sk 13,8-12), s ktorym sa stretol apostol Pavol. 2.V meste Filips sa Pavol a Silas stretli so sluzkou, ktora mala vestiaceho ducha a vdaka nemu priniesla svojim panom velke bohatstvo. 3.Uctievanie diabla sa spomina v troch zo siedmich listov cirkevnym zborom v Malej Azii (Zjav 2-3).

1.4.3 PRIEREZ HISTORIOU 1.Toledo - Spanielsko, 681 - mestska rada zakazala tzv. "omsu smrti", ktora sa sluzila s cielom sposobit smrt urcitej osoby. 2.Sudny proces s lady Alice Kytelerovou v Irsku v roku 1324 - obvinena bola z carodejnictva, zo zapierania Krista zneuctenim niektorych svatych predmetov pouzivanych pri svatom prijimani, z obetovania zvierat a z pohlavneho obcovania s duchmi demonov, ktori sa zjavovali v ludskej podobe. 3.Francuzsko - obdobie vlady Ludovita XIV. - pripady smrti otravenim v kralovskej rodine. Policajny komisar odhalil dokazy, ze mnohi clenovia uzkeho kruhu obklopujuceho krala sa pravidelne uchadzali o pomoc diabla obetovanim novorodencov na satanskych omsiach. 4.Spojene staty - okolo 1650 - mnozstvo ludi obvinenych zo satanizmu a bosoractva. Zname su sudy s bosorkami zo Salemu v state Massachusetts. 5.Adolf Hitler - vraj bol aktivne zapojeny do okultizmu. Dokonca panuju myslienky, ze si samovrazdu naplanoval na "Walpurginovu noc", co je jedna z najvyznamnejsich noci v carodejnickom kalendari, teda 30. april 1945. Urobil to vraj preto, aby satanovi priniesol najvyssiu obetu.  

1.4.4 SATANIZMUS V AMERIKE Aleister Crowley - muz, podla ktoreho mozeme najlahsie sledovat moderny satanizmus. Narodil sa v roku 1875 v krestanskej rodine, v Britanii. Magia ho zaujala knihou A.E. Whitea a o praktikach okutizmu sa dozvedel z prace dalsieho okultistu Eliphasa Leviho. Vstupil do okultnej organizacie nazvanej "Cirkev a hermeticky rad zlateho usvitu". No zamedzili mu dalsi postup pre sklon k homosexualite, a tak vstupil do niekolkych dalsich okultnych alebo magii pribuznych organizacii. Nakoniec sa stal velmajstrom ritualistickej organizacie "Ordo Temple Orientis" (O.T.O) ktora pouzivala sexualnu magiu a uctievala satana. Tuto organizaciu zalozil okolo roku 1900 viedensky tovarnik Carl Kellner spolu s nemeckym teozofom Franzom Hartmannom.   Crowley sa sam nazyval "velkou selmou" a "666" podla odkazov v biblickej knihe Zjavenia, na zaklade coho bol presvedceny, ze v poslednom konflikte satan zvitazi. Predtym, nez prevzal vedenie ako velmajster (1922) zalozil akusi odnoz O.T.O v Los Angels a potom sa prestahoval do opatstva Thelema v Cefalu na ostrove Sicilia. Zalozil studijne centrum magie v Skotsku a vratil sa k hladaniu zdroja nadprirodzeneho vedenia. Dufal, ze sa skontaktuje s nejakym druhom "supermysle". Crowley sformuloval zakladny clanok satanistickej viery: "Celym zakladom ma byt heslo 'Rob, co chces'". Otvorene hlasal nasilie, zneuctovanie zien a ludske obety, najma malych chlapcov. V Egypte Crowley nasiel to, co hladal. Skontaktoval sa s duchovnou bytostou, ktoru nazyval "svaty anjel strazny". Neskor jej dal meno Alwass alebo Alwaz. Niektori sa od Crowleyho odpojili a vytvorili odstepne skupiny, v Britanii zname ako kluby Pekelneho ohna. Venovali sa ciernej magii, sexualnym a politickym sprisahaniam. Crowley bol obhajcom osobnej slobody v comkolvek. Opisy jeho sexualnych a drogovych zazitkov dokazuju, ze zomrel pocas svojho snazenia. Veril, ze satan je mocnejsi ako Boh rozsiril moderny satanizmus.  

1.5 PRVA CIRKEV SATANOVA Tuto skupinu povazuju ostatne satanske skupiny za kacirsku, a to z dvoch dovodov: po prve preto, ze termin "cirkev" je krestanskym, po druhe, ze na rozdiel od zvyklosti v stredoveku, tato skupina praktizuje satanizmus a carodejnictvo uplne verejne. Zakladatelom Prvej cirkvi satanovej je Anton Szandor LaVey. Narodil sa v roku 1930. Jeho stari rodicia mu rozpravali pribehy o bosorkach a upiroch, ktore vznikli v ich rodnej Transylvanii. Uz vo veku piatich rokov cital knihy ako Frankestein a Dracula. V roku 1942 sa ako 12-rocny chlapec zacal zaoberat modernou vojnovou strategiou. Pustil sa do studia vojenskych priruciek. Dospel k presvedceniu, ktore bolo v rozpore s Bibliou, a to ze zem nezdedi pokorny ale mocny.  Popri studiu sa venoval metafyzike a okultizmu. Povinne studium ho nudilo a tak odisiel zo skoly a nastupil ako osetrovatel zvierat do cirkusu Clydea Beattyho. Coskoro ho povysili na asistenta krotitela, ktoreho casto zastupoval. Ked v cirkuse ochorel hrac na harmonium, preukazal neuveritelny talent v hre na klavir. Aj preto sa stal clenom orchestra. V osemnastich odisiel z cirkusu a nastupil do kocovneho variete. Oboznamil sa s hypnozou a pokracoval v studiu okultizmu. Bol organistom a aj na zaklade toho mal vynikajucu moznost pozorovat svoje okolie a spoznat najubohejsiu stranku cloveka. "Vidal som muzov dychtiacich po polonahych dievcatach, ktore tancovali vo variete, a ked som v nedelu rano hraval na improvizovanych bohosluzbach na druhom konci varietneho arealu, vidal som tych istych muzov, ako sedia v laviciach so zenami a detmi a ziadaju Boha, aby im odpustil a zbavil ich telesnych tuzob. V dalsiu sobotnajsiu noc sa vsak znova vracali do variete alebo na nejake ine miesto neresti. Vtedy som pochopil, ze krestanska cirkev tazi z pokrytectva a ze zmyselnost v cloveku vzdy prevazi, akokolvek ju potlaca, alebo sa usiluje vypudit kazde nabozenstvo bieleho svetla."   Po uzavreti manzelstva vo veku 21 rokov sa LaVey rozhodol zacat s pripravou na povolanie. Vystudoval kriminologiu na City College v San Franciscu a stal sa fotografom miestneho policajneho oddelenia. Tvrdil, ze videl tu najkrvavejsiu, najprisernejsiu stranku ludskej povahy. Odisiel zo zamestnania a stal sa hracom na organ v nocnych kluboch a divadlach. Stale vsak pokracoval v studiu ciernej magie, dokonca raz tyzdenne prednasal v univerzitnom komplexe. Ucil o vesteni a satanskych obradoch. Coskoro sa zo skupiny jeho studentov vyvinula dalsia, znama ako Magicky kruh. LaVey zhromazdil rozsiahlu kniznicu z diel o praktikach stredovekych okultnych skupin. Zabaval sa na myslienke, ze ludia budu zosmiesnovat krestansku cirkev na tajnych obradoch.  30. aprila 1966, v najvyznamnejsi sviatok carodejnikov Walpurginu noc, si LaVey obradne vyholil hlavu a oznamil vytvorenie Cirkvi satanovej. Pritom si obliekol cierne saty s knazskym golierom. Urobil to sposobom, ktory vyznel skor ako samolube uchvatenie moci a uznania bez nejakej osobnej viery v praveho diabla. Neskor vycitil, ze popularita ciernej omse uz klesa a tak vytvoril nove obrady. Ludia za nim zacali prichadzat s poziadavkami o satanske svadby, ci pohreby. Najoblubenejsi ritual pravdepodobne umoznoval preklinat nepriatelov a tesit sa z vitazstva nad nimi. V prvych rokoch existencie cirkvi si LaVey delil svoj cas medzi vykonavanie obradov a studovanie okultnych praktik. No neskor, ked uz cirkev dokazala byt samostatna, presunul ritualy jednotlivych cirkevnych skupin do ich miestnych grot (kongregacii), aby sa mohol sustredit na pisanie. Napisal Satansku Bibliu, ktoru v 12.vydani doplnili Satanske ritualy. Obsahovali opisy mnohych obradov prebranych zo starovekych ritualov, a navody pre miestne skupiny, ako ich prisposobit svojim potrebam. Jeho tretia kniha Dokonaly carodejnik nie je dostupna dokonca ani v USA.  V sestdesiatych rokoch si dokonca zahral vo filme Rosemarino dieta ulohu diabla, na co reagoval tak, ze podla neho to bola "najlepsie platena reklama pre satanizmus od cias inkvizicie". V Cirkvi satanovej je diabol symbolickym pojmom pre sebarealizaciu a moralne pravo. Opiera sa o "Devat satanskych vyhlaseni", ktore "uzakonil" LaVey: 1.Satan uznava pozitkarstvo namiesto abstinencie. 2.Satan uznava vitalnu existenciu namiesto duchovneho rojcenia. 3.Satan uznava neposkvrnenu mudrost namiesto pokryteckeho sebaklamu. 4.Satan uznava laskavost k tym, ktori si ju zasluhuju, namiesto plytvania laskou na nevdacnikov. 5.Satan uznava pomstu namiesto nastavenia druheho lica. 6.Satan uznava zodpovednost k zodpovednym namiesto starosti o psychickych upirov. 7.Satan uznava cloveka iba ako dalsie zviera, niekedy lepsie, no castejsie horsie ako tie, co chodia po styroch, ktore sa pod vplyvom svojho "bozsky duchovneho a intelektualneho vyvoja" stalo najzakernejsim zvieratom zo vsetkych. 8.Satan uznava vsetky takzvane hriechy, pretoze vedu k telesnemu, dusevnemu alebo citovemu uspokojeniu. 9.Satan je najlepsim priatelom cirkvi, akeho kedy mala, pretoze ju cele roky udrzuje v cinnosti. Hlavne sidlo Cirkvi satanovej je v Kalifornii, v trojpodlaznom viktorianskom dome v San Franciscu. Ich heslom je "satan zije" a pouziva sa pri pocetnych ritualoch v hlavnom "stane" i v grotach po celom svete. V ociach mnohych ludi sa tento spolok javi ako najnebezpecnejsi, v skutocnosti su na svete aj omnoho hrozivejsie skupiny uctievajuce satana.

  1.6 INE SATANSKE SKUPINY 1.Cirkev spriaznenych - The Temple of Set (set je egyptske meno satana) - najvyssi kazatel sa zjavne rozisiel so satanskou cirkvou LaVeya - tvrdi, ze je nadprirodzenymi silami urceny za LaVeyovho nasledovnika. 2.Procesna cirkev posledneho sudu - Proces - Cirkev posledneho sudu Zalozena bola v roku 1963 v Londyne dvoma celnymi predstavitelmi kultu nazvaneho Cirkev scientologie, Robert Moor a Mary Anne MacLeanova (manzelia). Ucenie Procesu malo spociatku dvoch bohov a to Lucifera a Jehovu, no neskor pribudol treti, satan. Otvorili si knihkupectvo a v roku 1967 Robert vydal knihu Ako to je, v ktorej vysvetloval filozofiu Procesu: "Kristus povedal: ¸Miluj nepriatela svojho'. Kristov nepriatel bol satan a satanov nepriatel bol Kristus. Skrze lasku sa nepriatelstvo zapudi... Skrze lasku Jezis a satan zapudili svoje nepriatelstvo a spojili sa." Clenovia Procesu taktiez verili, ze vrazdenim, krviprelievanim a bezuzdnym sexualnym spravanim mozu urychlit koniec.  Spociatku sa tato skupina rozstiepila na 3 dalsie: jehovistov alebo "puritanov"; luciferistov, ktori obhajovali uzivanie sexu a drog; a satanistov, ktori verili v uctievanie satana, obete a nasilie. Korene tejto cirkvi siahaju do Ordo Temple Orientis Aleistera Crowleyho, pricom verne nasleduje Crowleyho vasen pre sex, drogy a nasilie. Po zalozeni centra v San Franciscu sa k Procesu pridal aj muz menom Charles Manson.(pr.1) Pre vaznu ucast na trestnej cinnosti presla tato skupina do ilegality. 3.V USA existuje okolo 450 identifikovatelnych satanskych skupin - mnohe nemaju nijaku oficialnu organizaciu, ani sidla, nepublikuju statistiky, aby sa dali skumat.

  1.7 SATANSKE KULTY Satansky kult je skupina, ktora sa odstiepila od dalsej skupiny, so satanom v svojom strede. Ich spravanie sa odchyluje od povodnej skupiny, z ktorej vzisli. Satanske kulty su v neustalej cinnosti. No policajne oddelenia nemozu presetrovat kazde oznamenie o satanskych bohosluzbach, pokial ide len o neskodne ritualy. No ked su spojene s obetovanim zvierat, vlamanim, podpalacstvom, znesvacovanim hrobov alebo inak, je zasah policie nutny. Aj v state Idaho funguje neformalne jedna takato patracia organizacia. Jej cielom je na zaklade celostatnej vymeny informacii medzi uradmi dozerajucimi na dodrziavanie zakona objavit nejaky kluc k satanskym zlocinom. Vola sa Cult Crime Impact Network, Inc. a vydava svoj vestnik File 18 Newsletter. Zname su tiez dalsie take skupiny, a to: Warnke Ministries, Box 1075, Danville, KYY 40422; Bothered about Dungeons and Dragons, Box 5513, Richmond, VA 23220; Parent's Music Resource Center, 1500 Arlington Boulevard, Arlington, VA 22209. Vo vysielani stanice ABC News v programe "20/20", odvysielanom 16. maja 1985, odznel zoznam siestich charakteristik cinnosti kultov, najma v suvislosti so zneuzivanim deti:  1.Fixacia so smrtou - deti, ktore sa tychto satanskych ritualov zucastnili, uvadzali, ze ich poziadali, aby si lahli do rakvy, niekedy aj s inymi satanistami a prilezitostne so skutocnymi pozostatkami mrtveho tela. 2.Satanske symboly - deti rozpravali o hlave pripominajucej capa a obratenej patcipej hviezde, ktora je popularnym a znamym symbolom satanizmu. Vzdy tam bolo mnozstvo sviecok a ludia v kutniach a s kuklami. 3.Unosy - takmer v kazdom pripade bolo dieta unesene, podrobene tyraniu a v neznamom pocte pripadov obetovane. 4.Pohlavne zneuzivanie - vysetrovatelia sa domnievaju, ze sa casto vyuzivalo s cielom znicit vieru v Boha a vsetky ostatne autority, vratane rodicov. 5.Kanibalizmus - mnohi ludia, najma deti, opisovali krajanie obetovanych tiel a jedenie ich casti, zvycajne srdca. 6.Kremacia - opisovali ju niektore deti. Ak je to pravda, potom to vysvetluje, preco sa nikdy nenajde dokaz kanibalizmu.

1.7.1 SPOLOCENSTVA SATANSKYCH KULTOV Dr. Edward J. Moody studoval satanske kulty v Kalifornii v rokoch 1965-1969. Dospel k zaujimavym vysledkom. Zistil, preco sa zjavne obycajni ludia daju zlakat do skupiny satanistov: "Ti, ktori sa nakoniec stavaju satanistami, su skor ludia snaziaci sa vyrovnat s kazdodennymi problemami zivota, teda skor s pritomnostou ako s dajakym transcendentalnym zivotom po zivote." No zaroven su to aj ludia, ktori vyhladavaju moc, vzrusenie a bujare rozptylenie. Miestne satanske kulty sa nazyvaju podla navrhu Antona LaVeya "grota". Ich ritualy a obrady su iba cosi ako vysmievanie sa z Krista. Ukazka v prilohe z clanku E. Moodyho je ukazkou, ako asi taky typicky ritual vyzera. (pr.2) Dalej vo svojom vyskume zistil, ze mnohe satanske kulty nemaju nazvy. Ak nejake odhalil, volali sa zahadne, napr. Bratstvo bielej cirkvi, Klastor siedmich lucov a Ziariva skola. Svojim nasledovnikom davaju neurcite sluby o raste ich osobneho bohatstva, uspechov alebo lubostnych vztahov. Zvacsa su vystaveni zasvacovacim obradom a musia zaplatit clensky poplatok. 

1.8 SATANISTI - SAMOUKOVIA V porovnani s predchadzajucimi skupinami satanistov (nabozenski a kulty) mozu byt samoukovia omnoho nebezpecnejsi. Satanizmus pritahuje najma mladych (hoci sa najde aj nemalo starsich satanistov samoukov). Informacie cerpaju z troch zdrojov: z literatury, hudby a z filmov. Knihovnici casto pripustaju, ze satanska literatura patri medzi najpopularnejsie. Mnohe hudobne skupiny hraju skladby so satanskymi textami. Casto pouzivaju obratenu patcipu hviezdu na obaloch platni, koncertoch apod. . Prikladmi takychto skupin su Venom, ktori maju dokonca na prebale albumu heslo: "Sme posadnuti vsetkym, co je zle. Co ziadame, je tvoja smrt, Boze."; Black Sabbath, Slayer, Sodom a Merciful Fate. O skodlivosti tychto hudobnych prejavov bolo napisanych vela knih. Zopar z nich uvadzame v nasledujucich riadkoch: -Preco pranierovat rock - Dan a Steve Patersovci (Bethany, Minneapolis 1984) -Rock je skryty nahovarac: Pravda o kryti chrbta - Dan a Steve Patersovci (Bethany, Minneapolis 1985) -Larsonova kniha rocku - Bob Larson (Tyndale, Illinois, Wheaton, 1987) -Vychova vzdelanej mladeze v spolocnosti poznacenej pornom - Tipper Gore (Abingdon, Nashville 1987) Satanske filmy su taktiez dobrym "nahovaracom" k satanskym cinnostiam. Filmy ako Zaklinac alebo Rosemarino dieta pripravili podu pre stovky dalsich. V programe rozhlasovej stanice ABC News "20/20" vystupil byvaly satansky najvyssi kazatel a teraz krestansky evanjelista Mike Warnke, ktory vyhlasil: "Ak ma diabol nejaku agenturu pre styk s verejnostou, tak je to kino." Svojim sposobom su nebezpecne aj hracky a hry, najma tie ako su Hladomorne a draci, pretoze umocnuju vplyv okultizmu a satanizmu. Po vydani knih o Harrym Potterovi od J. K. Rowlingovej sa ozvalo mnoho cirkevnych kazatelov, ktori upozornovali na to, ze su to knihy nabite okultizmom. Citala som prvych 5 knih predtym, nez som zacala pracovat na tomto projekte a ostatnu, siestu len pred par dnami. Nikdy som si neuvedomovala to mnozstvo magie a celkovo okultizmu, ktore vladne v spominanych pribehoch. Je priam zaujimave, ako dokazala autorka sustredit vsetky prejavy okultizmu (ktoremu sa budeme venovat v dalsej kapitole) do jedneho pribehu. Zastavam nazor, ze tato kniha je neskodna, ale to len v tom pripade, ked sa citajuci dokaze "nevzit" do pribehu a prezivat ho len povrchne. Co sa casto, najma pri malych detoch, nestava. 

1.9 STUPNE STYKU SO SATANIZMOM Zdruzenie duchovnych Warnke Ministries vypracovalo dokument nazvany Filozofia a praktiky satanizmu, v ktorom charakterizuje stupne styku so satanizmom: 1.stupen: zabava a hry - spociva iba v povrchnom styku, sluzi ako prostriedok na uputanie pozornosti na osobu aktera, ci ako tema na konverzaciu; 2.stupen: zahravanie - akteri veria v nadprirodzeno iba spolovice, maju vsak on zaujem; 3.stupen: vazny zaujem - akteri su naozaj presvedceni o realnosti toho, co robia; zvycajne vyhladaju nejaku skupinu, alebo si zalozia vlastnu; 4.stupen - trestna cinnost - niektori skutocne veria, ze je nevyhnutna - napriklad, ze obetovanie zvierat a ludi im da moc nad druhymi.

1.10 STUPNE UPUTANIA SATANIZMOM Podobne, ako v predchadzajucej podkapitole, existuju 4 stupne uputania. Prvym je ovplyvnenie, ktore posobi na kazdeho cloveka. Druhym je opanovanie. Vznika pri prejave nestriedmeho zaujmu o satanizmus - zvacsa len zo zvedavosti. Tretim je dominancia, ked sa fascinacia satanizmom stava prioritou a nahradza vsetky ostatne zaujmy. Poslednym je posadnutost, zriedkavy a neraz tazko diagnostikovatelny stav, ked sa satanske mocnosti doslova zmocnia tela a duse cloveka, ktory prejavuje znamky posadnutosti demonom (Mk 5, 2 - 7).

1.11 ZNAMKY UPUTANIA SATANIZMOM Signaly, ktore su zjavne a neklamne: cierne oblecenie, nosenie obrateneho krucifixu, bizuterie ozdobenej pentagramami, cisla "666" alebo "777" napisane na poznamkovych blokoch, okultne tetovanie, vlastnenie obradnych predmetov - oltara, ciernych sviecok a zbierky kosti, "kniha tienov"(opisujuca vlastne ritualy), okultna literatura a knihy A. LaVeya. Druhotnymi signalmi su: nahle zmeny nalady, vzdorovitost, prudke vybuchy hnevu, zmena zdravotneho stavu, uniky z domu, mensie potycky zo zakonom, strach zo samoty alebo vyhladavanie samoty.  

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář